Wolfgang Amadeus Mozart (1756 - 1791) - v d�jin�ch
evropsk� hudby se nesetk�me s dal��m autorem, kter� by ve sv�m d�le do takov�
m�ry zahrnul v�echny druhy hudebn� produkce - sv�tskou, chr�movou, komorn�,
symfonickou, koncertn�, opern�, oratorn� a mnoh� dal�� a kter� by nadto ve v�ech
t�chto druz�ch dos�hl tak vysok� um�leck� �rovn�.Je zn�mo, �e Praha jako prvn� na evropsk�m kontinent� osv�d�ila u� za skladatelova �ivota mimo��dn� porozum�n� pro jeho tvorbu. Pra�sk� publikum, kter� jako prvn� po V�dni poznalo �nos ze serailu i Figarovu svatbu, p�ijalo Mozarta v lednu 1787 i p�i jeho dal��ch n�v�t�v�ch jako zvl v�tan�ho p��tele.
Mezi mnoh� m�sta, kter� Mozart v Praze prokazateln� nav�t�vil, pat�� i Klementinum. Velkolep� dojmy ze sv� n�v�t�vy dne 13. ledna 1787 popsal v dopise sv�mu v�de�sk�mu p��teli. Nen� n�hodou, �e Mozart�v pam�tn�k, j�m� Pra�an� poctili v roce 1837 sv�ho obdivovan�ho a milovan�ho skladatele a kter� byl zalo�en jako v�bec prvn� sv�ho druhu na sv�t�, byl um�st�n pr�v� zde, v s�dle tehdej�� Universitn� knihovny, dnes N�rodn� knihovny �R. A je tu je�t� jedno, z�ejm� rozhoduj�c� prvenstv�: Mozart�v pra�sk� pam�tn�k nep�edstavuje n�jak� historick� pomn�k, ale - zcela v duchu p�vodn�ho z�m�ru sv�ch zakladatel� i �iv� pra�sk� mozartovsk� tradice - shroma��uje na svou dobu ve�ker� dostupn� Mozartovo d�lo tak, aby bylo k dispozici v�em, kte�� se cht�j� s jeho skladbami bl�e sezn�mit.
Mozart tak� pro Prahu komponoval a n�m je ct�, �e pra�sk� kapitoly Mozartovy kari�ry pat�� k vrchol�m jeho tvorby a to nejen d�ky "ope�e oper" Donu Giovannimu, kter� m�la 29. ��jna 1787 v Praze slavnou sv�tovou premi�ru.
S datem 3. listopadu 1787 zde slo�il pro svou milou p��telkyni, pra�skou p�vkyni Josefinu Du�kovou, legend�rn� sc�nu Bella mia fiamma, addio!. Ze vzru�en� hudby cel�ho kusu, zejm�na z v�niv� stretty k n�m nepochybn� promlouv� s�m tv�rce Dona Giovanniho jako osobn� anga�ovan� autor.
Koloraturn� Alleluja je vyvrcholen�m Mozartova brilantn�ho moteta Exsultate, jubilate, kter� napsal v roce 1773 za sv�ho pobytu v Mil�n� pro italsk�ho kastr�ta, sopranistu Venazia Rauzziniho.
Mozart m� celou �adu znamenit�ch oper a opern�ch p�edeher. Av�ak nejbytostn�ji k n�m asi promlouv� nejpopul�rn�j�� z nich - temperamentn� a svi�n� p�edehra k Figarov� svatb�. Dnes zazn� v �prav� pro smy�ce.
Adagio a fuga z roku 1788 je dal�� z p��le�itostn�ch Mozartov�ch skladeb, tentokr�t symbolizuj�c� autorovo v�n� odhodl�n�.
Chr�mov� d�la W. A. Mozarta stoj� �asto ve st�nu jin�ch velk�ch a zn�m�ch kompozic sv�ho autora jako jsou symfonie, seren�dy, kvartety a opery. Nepr�vem, nebo� i ona jsou rovnopr�vn�mi plody skladatelova talentu a jsou inven�n� a kompozi�n� srovnateln� s jin�mi jeho skladbami. Chr�mov� son�ty pro dvoje housle, bas a varhany, kter� se hr�ly mezi me�n�mi ��stmi Gloria a Credo, jsou v podstat� samostatn�mi instrument�ln�mi komorn�mi d�ly, inven�n� p��buzn�mi s jin�mi, podobn� lad�n�mi sv�tsk�mi kompozicemi.
Wolfgang Amadeus Mozart je dnes z�ejm� nejpopul�rn�j��m skladatelem a p�soben� jeho hudby je - v�ce ne� dv� st� let po jeho smrti - jedine�n� a nesrovnateln�.